Živý plot pomohou zkrotit nůžky a plotostřihy
14.08.2014 11:48
Živé ploty jsou jedinečným praktickým a zároveň estetickým prvkem na pozemku. Profesionální ošetření a zkrocení větví živého plotu usnadňují různé nůžky a plotostřihy. Do kreativních tvarů ostříháme jednotlivé keře podle tvarovacích šablon.
Živému plotu zaručíme přísun živin v průběhu celé sezony — od dubna do konce října. Frekvence hnojení záleží na druhu použitého hnojiva. Ideální jsou dlouhodobá, která dodávají rostlinám živiny rovnoměrně v průběhu 1 až 6 měsíců. Takové hnojivo, většinou 50-100 g/1 m výšky rostliny, dávkujeme přímo ke kmínkům a následně zapravíme do půdy.
Pečujeme-li o živý plot správným způsobem, odmění se hustým porostem, zdravým vzhledem, ochranou před hlukem, větrem a prachem i nežádoucími pohledy z blízkého okolí.
Vybíráme techniku
Klasické plotové nůžky se hodí pro zastřižení malých ploch. Nemusíme se bát, že nebudeme mít sílu přestřihnout silnější větvičky – mechanismus s ozubeným a pákovým převodem práci usnadní. U nůžek je důležité, aby nám padly dobře do ruky, i když máme pracovní rukavice.
Plotostřihem s pohonem zastřihujeme větší ploty. Při jeho výběru je důležitá nízká hmotnost. Vyzkoušíme také, do jaké míry tlumí vibrace, abychom při práci neměli pocit, že držíme v ruce sbíječku. Přístroje mají sice antivibrační systémy, síla v rukách je však individuální.
Plotostřihy se od sebe liší výkonem a délkou střižné lišty z jakostní oceli (od 200 až do 600 mm). Kratšími lištami tvarujeme nižší menší ploty a jednotlivé rostliny. Oboustrannými nůžkami s delší lištou udržíme snáze jednu rovinu u větších ploch.
Podle pohonu rozlišujeme plotostřihy elektrické, které se sice jen tak neunaví, ale může nám u nich překážet přívodní kabel. V hůře dostupných místech a na finální úpravy využijeme akumulátorový přístroj s vyměnitelným zdrojem energie. Na velké plochy a dlouhodobější stříhání se hodí zastřihovače benzinové.
Výsadba a péče
Koncem dubna nebo v pozdním létě vysazujeme stálezelené listnaté a jehličnaté rostliny. Stálezelené dřeviny předpěstované v kontejnerech lze vysazovat do poloviny září, dřeviny s volným kořenovým balem v dubnu až květnu. Opadavé rostliny na živý plot vysazujeme nejlépe v říjnu nebo v listopadu.
Před výsadbou půdu zbavíme kamenů a plevele. Sazenice umisťujeme podle pokynů zahradníka (záleží na druhu keře) do jednotlivých jamek nebo vyhloubíme brázdu, obvykle v šířce 60 cm a hloubce 30 cm.
Živý plot zpočátku pravidelně zaléváme, rychlému vysychání půdy a zároveň prorůstání plevele zabrání obnovovaná vrstva mulče.
V zimě na kořeny přihrneme zeminu, zasypeme listím nebo obložíme chvojím. Při velké sněhové nadílce shazujeme sníh z větví, aby se nelámaly.
Rostliny pro živé ploty
Listnaté:
Habr obecný (Carpinus Betulus L.) – opadavý, staré listy zůstanou suché na větvích i v zimě a opadají s růstem nových. Rychle roste, roční přírůstek 25 až 35 cm.
Ptačí zob (Ligustrum) – neopadavý stálezelený keř, nenáročný, vydrží i sucho, vhodný pro plot do výšky 2 m.
Zimostráz (Buxus) – stálezelený keř pro ploty stříhané do výšky 1 m. Oblíbený je i jako okrasný solitér.
Kvetoucí listnaté:
Dřišťál (Berberis) – celoročně zelený keř se silnými ostny. Zjara kvete drobnými bílými až žlutavými květy, na podzim má modré bobulovité plody. Dorůstá do výšky 2,5 m.
Hlohyně šarlatová (Pyracantha Coccinea) – celoročně zelený trnitý keř, sytě oranžové plody, červené plody. Dorůstá do 3 m.
Jehličnaté:
Tis (Taxus Baccata) – jedovatá nenáročná rostlina s červenými plody, podle druhu dorůstá do 3 m.
Zerav západní (Thuja) – drží sloupcovitý tvar i bez zastřihávání. Roční přírůstek až 50 cm, vhodný pro ploty 1,5 až 3 m. Vhodný pro náročný střih.
Kdy stříháme a co
Základní tvar rostlině dodáme ještě před tím, než začne rašit, nejlépe na přelomu února a března.
Pro opadavé listnaté dřeviny platí, že první rok zkrátíme výhony, a to zhruba na třetinu. Rostlina se tak příliš nerozvětví a zároveň nezůstane holá u země. Krátíme zejména mladé větve, nejslabší výhonky, silné větve jen tehdy, směřují-li dovnitř plotu.
Dřevnaté části neřežeme. Husté keře ošetříme tzv. prosvětlovacími řezy, aby se světlo dostalo ke všem částem rostliny.
Stálezelené dřeviny a jehličnany první rok nestříháme vůbec, pouze čistíme od suchých větví. Stálezelené dřeviny stříháme dvakrát ročně, nejlépe na konci jara a konci léta. Jehličnanům stačí ošetření jednou do roka, koncem října nebo brzy na jaře.
Jak tvarujeme
Na zastřižení keřů, které plní dominantní okrasnou funkci, použijeme tvarovací šablonu (tvar koule, spirály, zvířat, květů), která je nejčastěji z drátěného pletiva. U složitějších tvarů je třeba trpělivosti, protože jednotlivé výhonky postupně přivazujeme k oporám, aby rostly směrem, kterým chceme.
Šablony seženeme na zahradnických e-shopech nebo v hobby marketech.
Při běžném zastřižení nejprve horizontálním řezem upravíme výšku, pak zarovnáváme boční strany. Během stříhání větších plotů udržujeme mírně lichoběžníkový tvar. Nejširší část je dole, takže spodní větve nejsou schované a nevysychají. Tvar mírně zužujeme směrem k vrcholu. Na pomoc si můžeme vytyčit tvar napnutými šňůrami, kterých se při stříhání držíme.
Při řezání vysokých živých plotů postupujeme obdobně, jen použijeme plotostřih s teleskopickou násadou.